Představení knížek:
Navždycky
Počet stran - 304Vydáno - 2020, CooBoo
Anotace:
Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande.
Miluju tě. Já vím
Počet stran - 280 stranVydáno - 2021, CooBoo
Anotace:
Nejtěžší cosplay? Být sama sebou na střední! Volné pokračování bestselleru Navždycky.
Avy si skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak jí to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její cosplaye mají tisíce lajků. To hezouna Chrise Cartera žere celá škola nonstop – včetně Avy. Jenže co z toho, když s ním nedokáže ani mluvit? S tajemným klukem, co jí začne psát, tenhle problém nemá. Z rande naslepo se ale většinou vyklube průšvih, takže mise zní jasně: odhalit jeho identitu, než Avu najde sám.
Ještě na začátek bych chtěla říct, že mám Olu celkem ráda a tohle nemá být žádné házení špíny, jen tu prostě chci vyjádřit svůj názor, který nikomu nevnucuji. Pokud tu knížku milujete, milujte ji dál! Celá recenze je napsaná subjektivně a ne objektivně, tudíž to vůbec nemusíte mít stejně. Mě třeba v té knížce iritovalo slovo facička, ale vy s tím můžete být úplně v pohodě 😂.
Trochu okecávání, odpusťte mi to, ale chci se tu trochu zmínit o navždycky, první knížce Oly, abych to mohla porovnat a ta recenze byla o malinko víc pochopitelná. Navždycky je prvotina Oly a abych pravdu řekla, předčila moje očekávání, i když jak na konci své recenze (tady najdete recenzi) píšu, bylo ještě co zlepšovat. Navždycky se mi ale vážně líbilo a hodnotila jsem to 4/5 🌟. Největšími plusovými body byla čtivost, popkulturní narážky, vtipnost a Ava. Tady se dostáváme k Miluju tě. Já vím (odteď zkratka MTJV). Možná jsem některé chybky u první knížky překousla, protože šlo o prvotinu, to už teď ale úplně udělat nemůžu a asi ani nechci.
Ava je hlavní hrdinkou MTJV a já se na ni upřímně těšila, protože navždycky dodávala šmrnc. Jenže mi tady v téhle knížce přišlo, že už to nebyla tak úplně ona a nemůžu přijít na to, čím to bylo. Kdyby byla její osobnost trochu jiná, asi bych se přes to dokázala přenést, protože přeci jen nedostala v navždycky tolik prostoru, abychom ji skutečně poznali, ale vadilo mi toho na ní víc. Ava mi v některých chvílích přišla přehnaně lítostivá a sobecká. A to nemluvím o tom, že je zlá a nevděčná. Lítostivě na mě působil asi hlavně začátek, pak to bylo lepší, ale... Chápu, že ji štvalo, že je neviditelná, ale to je prostě střední, ne každý je tam hvězda. Přišlo mi, že je tam tohle opakované víckrát než je potřeba. Příkladem nevděčnosti je například to, že jí rande přišlo až moc obyčejné a byla taky naštvaná, když zjistila, že ji Chris vzal na stejné rande jako jinou holku. Já v tom osobně nevidím žádný velký problém pokud si to rande užila, ale může jít jen o můj úhel pohledu. Když ke konci Ava zkrotila svá přehnaná očekávání, nepůsobilo to na mě moc reálně a přišlo mi, že jen zopakovala slova Mei. Ava prostě není moc dobrá hlavní hrdinka. Mei na druhou stranu byla fajn vedlejší postava (skoro jako by se prohodily). Od charakteru Avy bych se ráda přesunula k mužským postavám a celkově dalším postavám.
Nějak jsem se do Chrise nezamilovala a ve výsledku mi nepřišel ani zajímavý. Zdá se mi, že jsou si v obou knížkách mužské postavy dost podobné. Úžasný kluk, který vypadá jako sexbomba. To však nutně nemusí být špatné a je to vidět jen když se na to zaměříte (kluci tohohle typu jsou vlastně skoro ve všech romantických knížkách). Záporačka, jménem Morgan, podle mě vůbec nebyla v téhle knížce potřeba, protože ten spor s ní není nijak zajímavý a ani nemá nějaký velký dopad na zbytek děje (a je celkem dětinský a nesmyslný). Každopádně musím dát za některé postavy i plusový bod - pan Jeong a paní Andersonová. Tyhle postavy mě bavily, možná i proto, že už dávno nejsou teenageři. Teoreticky by se mezi tyhle postavy dal zařadit i Ryan, což je bratr Avy, u kterého se mi líbilo, že je ochranitelský, ale hlavně je dobrý bratr.
Když už jsem začala o tom Chrisovi...polepit celou školu plakáty s fotkou Avy a nějakým textem mi vůbec nepřišlo romantické, spíš naopak. Je to sakra děsivé. A ještě víc mě děsí, že ho nenapadlo, že by jí to mohlo být nepříjemné. Ava s ním ve výsledku byla ok a asi jí to přišlo i romantické. Možná jsem jen já přecitlivělá a fakt je to prvotřídní romantika 😂. To si říkám i u největšího romantického gesta, které Chris na konci udělal - tančil a zpíval před celou školou na fotbalovém zápase, pro mě by to bylo moc, ale pro Avu je to tak akorát, takže k tomu asi žádnou výtku nemám. S těmi letáky se ale bohužel jen tak sžít nedokážu. Ava taky udělala jedno takové gesto k zamyšlení. V knížce se vyskytuje týpek se jménem Preston, který mě sice ze začátku bavil víc než Chris, ale vyklube se z něj slizák a debil, jak se Ava dozví od sestry Chrise, se kterou si Preston začal a pak ji odkopl. Ava tenhle příběh sepíše (beze jmen hlavních účastníků problému), přidá k tomu telefonní číslo Prestona a nastrká to lidem ve škole do skříněk, čímž je vyzve k tomu, aby mu napsali něco hnusného. Nechci Prestona obhajovat, protože si to asi nezaslouží, ale to gesto mi přišlo hloupé. A lidé, co mu reálně něco napsali byli ještě hloupější. Nemohli vědět, jestli je ten příběh reálný a jestli si to skutečně zaslouží. Psát nadávky cizím lidem je prostě nesmyslné.
![]() |
Tady máte watchlist, abyste věděli, co všechno je tam zmiňováno. |
tady mi to s nimi přišlo přehlcené a řekla bych, že je na tom ta knížka dost postavená (neříkám, že je to vyloženě špatně, ale radši bych v knížce našla i další kvality 😂). Pohybuji se ve světě filmů, seriálů a knížek, ale tolik narážek teda se svými kamarády nepoužívám (uznávám, že to tak někdo může mít) a čeho je moc, toho je příliš a působí to na mě lehce otravně. Já většinu ze zmiňovaných viděla nebo četla, ale asi by to muselo být docela peklo pro někoho, kdo to tak nemá a prostě jen chtěl sáhnout po oddechové knížce. Nelíbilo se mi to velké zapojení Luciho a Elfa z Rozčarování (Disenchantment). Neřekla bych ani slovo, kdyby tam byli zmínění jednou dvakrát nebo kdyby to tam bylo hozené jako přirovnání k nějakému andílkovi a ďáblovi, které Ava má, ale oni byli prostě součástí a to mi nesedlo (nesvádějte svoje hloupá rozhodnutí na postavy ze seriálu!). Nejvíc mě ale asi naštvalo, že tam byly spoilery. A bylo to bez varování, že tam takové spoilery budou - jasně, všichni jsme věděli, že tam budou nějaké narážky, ale tohle jsou seriózní spoilery. Konkrétně si teď vzpomínám na spoiler ke Stranger Things a k La la landu. Já to viděla, takže jsem v pohodě, ale naštvalo by mě, kdybych si takhle něco vyspoilerovala. A musím ještě zmínit, že podle mě teda Iron man není nudař! S Batmanem to zatím porovnávat nemůžu, protože jsem ho ještě neviděla, ale věřím, že i tak u mě vyhraje Iron man.
Očekávala jsem od té knížky, že tam bude nějaké klišé a že bude předvídatelná, takže to reálně neberu jako mínusy. Čekala jsem, že bude také čtivá, což se mi splnilo, ale u druhé půlky pro mě ta čtivost nějak poklesla. Přišlo mi, že to prostě jede podle nějaké šablony - vychází to, hádka a nakonec všechno je skvělý. Tak to ale je asi u většinu knížek tohohle žánru. Našla jsem tam jednu takovou chybu, u které jsem si říkala, jak mohla projít, ale byla jen jedna, takže za to také body neubírám (samozřejmě jsem stihla zapomenout co to bylo , pardoon 🤦🏻♀️). Stejně jako u první knížky mi tam malinko chybí nějaké popisy. A na rozdíl od prvního dílu mi to nepřišlo vtipné.
Teď jsem tady tak nějak shrnula to, co mi vadilo, ale mám tu i věci, které chci pochválit. Ta knížka je po grafické stránce fakt téměř dokonalá - vevnitř i zvenčí (stejně jako ta první!). Oceňuju, že si dala Ola práci s těmi názvy kapitol a playlisty, to je podle mě moc fajn část té knížky (a ještě to není neoriginální). Stejně jako některé ty popkulturní narážky. Líbí se mi ten nápad čísla ve skřínce. Možná je to ohrané, ale mám ty chaty prostě ráda. Díky MTJV jsem se taky rozhodla, že se podívám na Star Wars. Přestože je to hlavně oddechovka (nesmím zapomenout zmínit tu čtivost!), našla jsem tam pár zajímavých a hezkých myšlenek. O jednu, kterou jsem tady už zmiňovala, se s Vámi podělím.
Ukázka z knížky:
,,No vidíš! Kvalitu rande přece neurčují kulisy. My s Liamem většinu času jíme čokoládu a koukáme na filmy nebo hrajeme videohry u něj v pokoji, a není to ani o krapet míň romantické než serenády pod oknem. Je jedno, jestli jíš pizzu příborem při svíčkách v nějaké restauraci, nebo ji do sebe cpeš rukama na zemi svého pokoje. Důležité je, kdo sedí vedle tebe."
A máme tady skoro konec recenze. Ode mě knížka nakonec dostává 2,5/5 🌟, ale vůbec to neznamená, že teď s Olou končím. Když napíše něco dalšího (což je podle jejích stories dost pravděpodobné), rozhodně po tom kouknu, protože jsem zvědavá a chci mít vlastní názor a prostě většinou dávám víc šancí. I přesto, že jsem měla k navždycky i MTJV výtky, zůstává fakt, že to pro mě byly oddechovky a ty čtu ráda. Pokud se Vám hodně líbila první knížka, můžu Vám to doporučit, protože se Vám s velkou pravděpodobností bude líbit i MTJV. Dokonce jsem četla, že se tahle knížka některým lidem líbí i víc, takže za zkoušku dáte jen svůj čas 😂.
Bolí mě prsty, takže končím. Jsem ráda, pokud jste článek dočetli až sem a bavil Vás. Budu taky ráda, když se se mnou podělíte o svůj názor. A třeba někdy u dalšího článku!