Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců | Recenze | Bára

Autor: Ota Pavel

Vydání: 2013, první vydání

Nakladatelství: Leda

Počet stran: 336

Žánr: Humor, Literatura česká

Obsah:

Jak jsem potkal ryby Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců. Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí na Buštěhrad, na Berounku, k řekám, potokům a mořím... Hrdiny jeho povídek jsou opět členové rodiny v čele s "povedeným tatínkem", bratry Jirkou a Hugem, ale prim tu hraje příroda, ryby především ... A hlavně pokora a úcta k člověku.

V části Jak jsem potkal ryby vypráví Ota Pavel o různých částech svého života, v každé povídce mají hlavní místo ryby, řeky a krása České země.

Ve Smrt krásných srnců Pavel píše o svém povedeném tatínkovi, zmiňuje jeho úspěchy a hlavně následné pády.

Hodnocení:

Máte rádi povídky? Protože jestli ano, doporučuji sáhnout po této knize.

Dvě díla v jednom, to mi ulehčilo život, protože to mám v seznamu četby k maturitě. 

Jsem ráda, že jsem si je vybrala. Trochu jsem se toho bála, tak třeba od Povídek z jedné a druhé kapsy od Čapka jsem měla velká očekávání a nakonec mě to docela zklamalo. Věděla jsem ale, že toto bude něco jiného, a také že bylo.

Oba příběhy byli vtipné, možná trochu víc ten Smrt krásných srnců, proto se mi také líbil víc. To bylo asi i kvůli velkému výskytu ryb v Jak jsem potkal ryby, což už vyplývá z názvu.

Ota Pavel však píše zvláštně. Možná se to zdá jen mě. Tak poutavě a dynamicky, jeho povídky mají spád, nepatlá se dopodrobna s popisem, takže i když nějaká jeho povídka není dlouhá, přesto se tam stane spousta věcí.

Jak jsem potkal ryby mě moc nebavilo, i když něco bylo zajímavé. Kdežto Smrt krásných srnců jsem měla přečtené docela rychle, bavilo mě vyprávění o jeho tatínkovi, často to bylo velmi vtipné.

Bylo pěkné a zároveň smutné když povídal o válce, jak to měli těžké protože tatínek byl Žid. Jak jeho bráškové, které tak nazýval, museli i s jeho tatínkem do koncentráku. Jak on zůstal doma sám s maminkou a jak se o ní ještě jako dítě staral. A po válce, když se všichni živí vrátili, co si i tak museli protrpět. Bylo to silné, když to autor sám zažil.

Vtipné bylo čtení některých povídek, které jsem znala. A to z audio verze, kde je načetlo pár známých herců. Při čtení těch povídek jsem v hlavě slyšela přesně ten jejich hlas, i jak to dynamicky vyprávěli. Někdy něco takového zkuste.

Tak tedy z knížky se mi líbili obě části, jako povinnou četbu doporučuji, přece jenom myslím, že se řadí mezi ty lepší. Mám takový pocit, že jsem od Oty Pavla už na základce něco četla, jen nevím co, možná se pletu.

Mé hodnocení:

Jak jsem potkal ryby - 3/5 🌟     Smrt krásných srnců - 4/5 🌟